Para Hockey Cup 2022

Dne 23.9. 2022 se třídy 6.B, 7.B, 8.A a 8.B vydaly na “International Para Hockey Cup (IPHC) 2022“. Tento turnaj v parahokeji se uskutečnil v RT Torax Aréně v Ostravě – Porubě. My jsme měli možnost zhlédnout zápas USA vs Canada. Fotografie jsou k prohlédnutí v naší galerii.

Součástí arény byla fun zóna, kde si žáci mohli vyzkoušet některé sportovní aktivity. Někteří zjistili, že nejdůležitějším smyslem nevidomých lidí je hmat. Nebylo nic jednoduchého složit různé skládačky jen podle rozlišení jejich povrchu.
Parahokejisté se pohybují vsedě pomocí konstrukce s připevněnou bruslí. Děti si vyzkoušely po-dobnou konstrukci, ale stabilnější a bez brusle. Přesto byl pro většinu problém se na této konstrukci udržet. K odrážení parahokejisté potřebují velkou sílu v pažích, aby se mohli odrážet od ledu a tím rozpohybovat svou „brusli“. Naši kluci si také chvíli zamakali na posilovacím stroji a vyzkoušeli sílu svých paží.
Už v těchto okamžicích si všichni uvědomili, že život s postižením není vůbec jednoduchý. A to ještě ani nezačal vlastní zápas. To jsme teprve kulili oči. Hokejisté se s plnou vervou pouštěli do bo-je o puk, hra se velmi rychle přelévala z jedné strany na druhou. Svou „brusli“ ovládali s neobyčej-nou zručností a boje před brankou byly velmi usilovné. Byly k vidění krásné akce s perfektními při-hrávkami. V zápase padly tři góly, všechny dali hráči Spojených států. Atmosféra byla úžasná, bouřlivě jsme spolu s žáky jiných škol hráče povzbuzovali.
Všichni jsme měli pocit, že hrají hráči, kteří nemají žádné postižení. Nic je neomezovalo, šli do všeho naplno. Ale při nástupu hráčů před začátkem třetiny jsme velmi dobře viděli, jaká mají posti-žení – někteří měli jednu protézu, někteří dvě, jiní přijížděli na vozíčku, protože nohy neměli vůbec.
Myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že v pátek 23.9. jsme si znovu uvědomili, jak je dů-ležité starat se o své zdraví, být opatrný, aby se nám v jedné vteřině nezměnil celý život, jak se to stalo těmto parahokejistům. A nevíme, jestli bychom měli tolik síly a odvahy pustit se do nějakého sportu s tak silným odhodláním.
Děkujeme paní učitelce Krátké, která nám tímto umožnila obohatit svůj život o další nevšední zážitek a těšíme se na další sportovní akci a možná nejen v roli diváků.

Adrian Nidetzky:
„Byl to super zážitek, mohli jsme vidět, že ten parahokej není vůbec jednoduchý. Když jsem se na ten zápas díval, tak jsem si uvědomil, jaké mám štěstí a že bych měl být vděčný za to, co mám.“

Erik Wozniak:
„Mám respekt ke každému, kdo tento sport dělá. Dokázal jsem si představit, jak to musí být náročný a drsný sport, protože jsem si vše zkusil na vlastní kůži.“

Vašek Přeček:
„Oceňuji všechny lidi, kteří tento sport dělají. I člověk bez končetiny může sportovat a může ho to bavit. Dle mě si všichni napínavý zápas užili a odnesli si nové zážitky.“

Pepík Dupák:
„Líbila se mi jejich snaha. Přestože měli zdravotní problémy, dali do toho všechno. Utkání bylo velmi napínavé.“

Dorotka Fecurová:
„Zdálo se mi to hodně těžké. Museli mít silné ruce, aby se mohli posouvat tak rychle. Taky si myslím, že to bylo trošku drsné, když se žduchali a bouchali. Divím se, že je to nebolí. Ve fun zóně jsem si vyzkoušela zařadit kostičky do krabice poslepu a bylo to hodně těžké. Neumím si představit, jaké by to bylo být slepá, nebo bez nohou jako parahokejisti.“

Stela Banarová:
„A nejzajímavější je, že to hrají jako profesionálové a vžijí se do toho, a to nedokáže většina normálních lidí. Puk se hýbe tak rychle, že ho nestačíš ani zahlédnout.“

Dominika Frischerová:
„Bylo zajímavé sledovat, jak lidé s postižením nic nevzdávají a sportují jako normální zdraví lidé. Já bych tohle nikdy nezvládla a jsem ráda, že jsem tohle mohla vidět.“

Kuba Zahradníček:
„Naživo to bylo mnohem zábavnější než v televizi. Cením všechny, kdo tam hráli, protože přes všechny překážky jdou za svým cílem.“

Klára Brezňanová
„Byla to moc zajímavá zkušenost. Vidět to na vlastní oči bylo super, protože z televize to tak nepůsobí. Jsou fakt silní, že dokážou hrát, i když mají takové postižení. Já a určitě i plno dalších lidí by na sport v takové situaci úplně zanevřeli, ale oni mají tu odvahu sportovat dál. Byla tam super atmosféra. Líbilo se mi, že jsme si tam mohli vyzkoušet různé aktivity, jak už posilování rukou, tak i sezení na tom vozíčku. Jsem ráda, že jsem tam mohla být.“

Dan Kratochvíl
„Je zajímavé, že i postižení mohou dělat normální sporty a že je to nějak neomezuje. Za mě celkem ohromující.“

Pepa Polák + Vašek Polák
„Líbilo se mi, jak se nebáli rozjet proti sobě a vrazit do sebe. Pak se odtrhli a hráli dál, ne jako v hokeji, kde se začnou prát. A jak musí makat, aby měli velké svaly. Dojali mě, jaké mají postižení, někdo bez nohy, nebo bez obou. Prostě zážitek na celý život.“
„Přesně tak a mooooc se mi hlavně líbily ty úžasné góly.“

Julie Škutová
„Bylo to dramatické, jak naráželi do mantinelů a jak padali. Dali do toho opravdu všechno. Taky jsem si zkoušela aktivitu – měla jsem tmavé brýle, nic jsem neviděla a musela jsem přirovnávat podle povrchů. Vše se mi líbilo, bylo to super.“

Sofi Herzigová
„Hokej sice miluju, ale na parahokeji jsem byla poprvé v životě. Byla jsem překvapená, jak to tam fungovalo, že jsme si mohli něco vyzkoušet. Hodně se mi to líbilo. Hlavně ta atmosféra, když byly napínavé chvíle nebo když padl gól. Moc se mi líbilo tohle zažít se svojí třídou. Jsem ráda, že jsme měli možnost tam jít a určitě bych šla znovu.“

Ríša Bongilaj
„Líbilo se mi, jakou do toho dávají sílu a energii. Nejvíce mě překvapilo, jak do sebe ve velké rychlosti narazili, jen se omluvili a nebyly žádné rvačky.“

Sebík Hon
„Parasport musí být hodně těžký a namáhavý. Cením si těchto sportovců, že chtějí něčeho dosáhnout. Jsou to lidé s různým postižením, ale dělají sport naplno.“